Skoro vše o radaru

Odpověď: Spojené státy požádaly českou vládu o zahájení formálních jednání o umístění zařízení protiraketové obrany na svém území. Česká vláda oznámila 28. března 2007, že se rozhodla zahájit jednání o zájmu americké strany vybudovat v oblasti Brd radarovou stanici protiraketové obrany.

Americká a česká vláda si vyměnily do 28. března 2007 diplomatické nóty a stanovily rámec vyjednávání. Jednání začala v květnu a budou i v dalších měsících pokračovat jak v Praze tak i ve Spojených státech. Současně s jednáními budou probíhat některá technická vyhodnocení uvažované lokality. Konečné rozhodnutí o tom, zda bude zařízení umístěno v České republice, učiní česká strana. Chronologie americko-českých jednání a událostí je dostupná na webových stránkách (amerického velvislanectví).

Odpověď: Základním přínosem pro Českou republiku bude zvýšení národní i evropské  bezpečnosti. Během výstavby a provozu zařízení pravděpodobně přibudou další výhody. Firmy hostitelské země budou mít podporu a příležitost ucházet se o stavební práce a služby. Zaměstnanci pracující na stavbě a starající se o údržbu zařízení také přispějí místní ekonomice tím, že si budou pronajímat domy anebo kupovat spotřební zboží.

Otázka: Budou Spojené státy platit nájem nebo nějaký paušál za to, že by užívaly české území?
Odpověď: Spojené státy chtějí v souladu se svými závazky vyplývajícími ze společné evropské obrany zahrnout své spojence do systému protiraketové obrany. To je zcela v souladu s článkem 5 Severoatlantické smlouvy. USA hodlají tuto ochranu poskytnout, aniž by po svých evropských spojencích žádaly příspěvek na vysoké náklady spojené s vývojem a stavbou systému.

Otázka: Budou mít české společnosti možnost podílet se nějakým způsobem na stavbě a vybavení (zásobování, služby, materiál) zařízení?
Odpověď: Pokud by hlavní americký dodavatel rozhodl, že české společnosti jsou dostatečně kvalifikované a nabízejí výhodné ceny, budou mít zřejmě možnost účastit se stavby zařízení. Tyto firmy by mohly mít na starosti stavbu a služby nebo výzkum a vývoj. České společnosti budou mít podporu, aby se do projektu zapojily.

Otázka: Jaká je pravděpodobnost, že základna sníží místní nezaměstnanost?
Odpověď: Zařízení by mohlo poskytnout příležitost k vyšší zaměstnanosti během stavby a v menší míře i po jejím dokončení.

Otázka: Zlepší se díky stavbě/provozu základny existující infrastruktura, například silnice, elektrická síť, telefonní služby, atd.?
Odpověď: Úroveň modernizace bude záviset na technickém zhodnocení vybraného stanoviště.

Otázka: Jaký typ radaru bude v České republice umístěn?

Odpověď: Pro Českou republiku je navrhován pozemní radar pracující ve středním pásmu X. Varianta radaru pro pásmo X znamená, že radar používá velice přesně zaměřený paprsek, který je schopen zaměřit a rozlišit malé předměty na velké vzdálenosti a mimo zemskou atmosféru. Nebude mít žádný účinek na mobilní telefony nebo televizní a rádiový příjem, protože tyto přístroje pracují mimo frekvenční spektrum pásma X. Radar nebude nikdy namířený na zem a bude v provozu pouze při testování nebo při vypuštění střely. Radary operující v pásmu X se používají na celém světě, včetně letišť a jako meteorologické radary. Mezinárodní letiště v Praze má na vrcholu své řídící věže radar operující v pásmu X, který monitoruje pohyb letadel po přistávacích a startovacích plochách.

Radar, který je navrhován pro umístění v České republice, je vlastně radar, který se mnoho let používal na testovací základně americké Agentury pro protiraketovou obranu na Kwajaleinu na Marshallových ostrovech. Po modernizaci a aktualizaci radarových komponentů bude převezen do České republiky. Základní funkčnost radaru byla testována na Kwajleinu asi 10 let a nebyly zjištěny žádné negativní dopady na životní prostředí nebo zdraví obyvatel.

Odpověď: Navrhované prvky protiraketové obrany v České republice a v Polsku budou chránit obě země a zbytek střední Evropy před raketami dlouhého doletu vypálenými z Blízkého východu. Tento systém ochrání většinu spojenců NATO. Ty členské země NATO, které leží příliš blízko k Blízkému východu, aby mohly být chráněny zařízením umístěným v České republice a v Polsku, budou chráněny jinými obrannými prostředky. Spojené státy doufají, že s Českou republikou a Polskem uzavřou smlouvu v takovém časovém rámci, aby byl systém vybudován do roku 2013. Zpravodajské služby v současné době odhadují, že Írán bude vlastnit mezikontinentální balistickou střelu do roku 2015.

Otázka: Ohrozí evropský systém protiraketové obrany Rusko?
Odpověď: Americké plány na protiraketovou obranu nejsou zaměřené proti Rusku a ani je neohrožují. Vzhledem k umístění a operační kapacitě evropského protiraketového systému nebude tento systém schopen namíření proti ruským mezikontinentálním balistickým raketám.

Spojené státy chtějí navázat spolupráci s Ruskem v celém spektru aktivit protiraketové obrany. Američtí vládní činitelé jednali o amerických plánech protiraketové obrany a nabízeli spolupráci již od roku 2001. Tyto diskuze byly transparentní a probíhaly na všech úrovních, jak mezi oběma prezidenty tak i v Radě NATO-Rusko (NRC).

Spojené státy uvítaly nabídku prezidenta Putina, učiněnou v červnu na vrcholné schůzce G-8 v Heiligendammu a v červenci při bilaterálních jednáních v Maine, na spolupráci při vybudování systému protiraketové obrany. Američtí a ruští experti jednají o ruském návrhu. Americká vláda však nepovažuje navržené prvky ruské protiraketové obrany za efektivní náhradu systému, o kterém se jedná s Českou republikou a Polskem.

Otázka: Stane se Česká republika terčem útoku kvůli radiolokační stanici?
Odpověď: Je nepravděpodobné, že by samotná radiolokační stanice byla zasažena raketou dlouhého doletu. K zasažení takto relativně malého cíle jako je radiolokační stanice ze vzdálenosti tisíce mil by vyžadovalo velkou přesnost. Nicméně by Česká republika byla chráněna samotným systémem proti omezenému útoku raket dlouhého doletu.

Někteří čeští komentátoři kladou hypotetickou otázku, nemohl-li by radar přilákat pozornost teroristů. Radiolokační stanice by měla takový ochranný okruh, který má vysokou odstrašující schopnost. Americká vojenská zařízení po celé Evropě se nestala desítky let terčem teroristických útoků.

V širší perspektivě má Česká republika mnoho prostředků – včetně bilaterální a multilaterální spolupráce – na ochranu svých občanů a zachování jejich bezpečnosti. Česká republika je pevný a stále aktivnější člen NATO a Evropské unie. Česká obranná strategie je pevně zakotvená ve společné transatlantické obranné strategii. Spojené státy si cení statečnosti a oddaného úsilí českých jednotek a bezpečnostních složek v boji proti terorismu na celém světě.

Otázka: Jaká jsou rizika spojená s padajícími střepy z rakety?
Odpověď: Protirakety zničí útočnou jadernou střelu kinetickou energií tak, že do ní prostě narazí ve výšce nad 100 mil nad zemí. Kinetická energie vyvinutá přímým střetem protirakety s hlavicí útočící rakety rozdrtí obě rakety na prachové částice. Mnoho těchto částic a jiných zbytků shoří při průletu do zemské atmosféry. Jakákoli potenciální škoda způsobená těmito zbytky by byla zanedbatelná ve srovnání s lidskými obětmi a majetkovými škodami, které by byly způsobeny výbuchem jaderné balistické rakety v Evropě nebo Spojených státech.