O Mukařovsku
Vít Šoupal
MUKAŘOV o rozloze 632.43 ha s více než 1500 obyvatelizahrnuje obce Mukařov (s bývalou osadou Buda, částí Louňoviček a Louňovic), Srbín a Žernovka, jež spadají pod Obecní úřad v Mukařově. MUKAŘOV se nachází v lůně Černých lesů 20 km východně od hlavního města Prahy v bývalém okrese Praha- východ - kraji Středočeském. Nejbližším městem jsou Říčany (5km), které jsou zároveň "pověřeným" spádovým správním centrem.Mukařov a Srbín dostali svá jména podle svých zakladatelů Mukara a Srba, členů knížecí družiny 12. století. Když se ve vojsku krále Vladislava vyznamenali vojíni Ondřej, Kubjata, Hlaváč, Myška, Srba a Mukar, dostalo se jim od krále v Černém lese manských údělů.
Obec Žernovka vznikla zřejmě ve 14. století. Její název je odvozen od mlýnského kamene – „žernov“, které se zde v lomech vyráběly ve středověku z místní kvalitní žuly.
Poslední místní název, který je s Mukařovskem spjat jsou „Buda“ - osada na křižovatce kutnohorské a českobrodské stezky. Na této křižovatce stával od nepaměti zájezdní hostinec „Na vostatním penízu“ a několik dalších usedlostí. Název Buda se vyvinul z německého Baude (ubytovací chata, chatrč, zájezdní hostinec).
Zkáza, kterou přinesla Černokostelecku 30-letá válka v 17. století, znamenala na dlouho dobu zastavení vývoje Mukařova, již od raného středověku církevního centra regionu mezi Říčany a Černým Kostelcem. Okolní Žernovka i Srbín byly během 30-leté války ušetřeny. Díky málo úrodné půdě se vesnice rozvíjely jako kamenické a domkářské osady, kdy dalšími typickými řemesly byly také hrnčířství a uhlířství.
Mukařov byl po vypálení švédskými vojsky řadu let pustý. Původní kostel, který stál na místě nynějšího hřbitova musel být v 2. polovině 19. století kvůli značné zchátralosti zbořen. Současný mukařovský kostel Nanebevzetí Pany Marie byl byl zbudován v novogotickém stylu v letech 1890-1893 z místní žuly.
Opětný rozvoj je datován až do začátku 19. století, avšak jak uvádí Ottův slovník naučný, ještě na přelomu 19. a 20. století čítala obec pouze 11 domů oproti 13 domům na Budech, 26 na Žernovce a 27 na Srbíně. Mukařov si na konci 19. století oblíbil například zakladatel Sokola Dr. Miroslav Tyrš, který do něj jezdil na letní byt. Na domě proti kostelu můžete spatřit jeho pamětní desku.
Nová etapa rozvoje Mukařovska nastává po 1. světové válce, kdy se Černé lesy spolu s okolními rybníky a nádhernou přírodou stávají výletním víkendovým útočištěm mnohých Pražanů. Víkendový domek zde měl například jeden z nejobsazovanějších českých herců 1. poloviny 20. století Theodor Pištěk.
Trend směřování Pražanů z metropole pokračuje i v posledních letech, kdy dochází k široké zástavbě dalších pozemků hlavně na katastru Srbína.
