Radar na Mukařovsku nebude, aneb jak jsme s Vladimírem zaprodali naše obce
Vznik iniciativy
Zahájení celé aktivity, kterou jsme nazvali "Když nechce Trokavec, Mukařov říká ANO!", bylo dílem okamžiku. Jel jsem autem a mluvil s Vláďou Kovaříkem – domlouvali jsme se, kdo sežene jaké dárky do tomboly na Drakiádu. Kromě jiného přišla řada i na Radar a oba jsme se shodli, že nám tanečky okolo jeho umístění v Brdech přijdou nemístné. Bylo to zrovna v době, kdy navíc vláda uvolnila 1,2 miliardy korun na rozvoj Brd. A brdským starostům to stále nebylo dost a dále se zviditelňovali na různých fórech a v médiích. Tak jsme si řekli, proč vlastně ještě někdo jiný nenabídl něco podobného a zadarmo. I když to bude třeba jen symbolické gesto, může to pomoci dobré věci a třeba i Mukařovu, Srbínu a Žernovce.
Historie varuje
Oba dva máme podobný náhled na minulost. S rokem 1938 máme spojenu nešťastnou politiku "nevměšování", která umožnila Hitlerovi ovládnutí nejprve ČSR, Rakouska a posléze skoro celé Evropy. Následně v roce 1948 došlo k potlačení demokratického systému a když se na sklonku šedesátých let začalo konečně blýskat na lepší časy, přišel rok 1968 a s ním vpád vojsk Varšavské smlouvy do naší milované vlasti. Malý stát jakým Čechy bezesporu jsou nemá bez garancí pevného obranného partnerství v případě nějakých budoucích turbulentních změn obstát. Jednou takovou garancí je naše dnešní členství v NATO. Může jím být i silnější spojenectví s USA.
Pro a proti
Nechme ale minulost minulostí a vraťme se k "našemu" mukařovskému radaru. To, že umístění v naší lokalitě není možné, bylo zřejmé již od začátku. Sami jsme na to osobně i na webových stránkách (www.radar-mukarov.estranky.cz) upozorňovali. I přes to, že se jednalo o určitou nadsázku, jsme obdrželi několik nevybíravých emailů a příspěvků na diskusní fórum. V některých jsme byli obviňovali ze "zaprodávání Mukařova imperialistům" v jiných nás vyzývali, abychom se vrátili "k poctivé práci". Přišla ale i řádka emailů, kde se nám dostalo podpory, ať už od přespolních, jejichž obec se k ničemu podobnému neodhodlala, nebo místních, kteří po dlouhé době dostali impuls, že se u nás něco děje.
(Ne)odhlasováno zastupitelstvem
A jak to nakonec dopadlo. Pod petici se podepsalo ke stovce lidí, z nichž polovina byla z našich obcí a druhá má k našemu regionu vztah – ať už tím, že zde má chatu, bydlí v sousedství, nebo tu má kořeny. O petici, která vyzývala zastupitelstvo obce, aby nabídlo USA obecní pozemky na stavbu radaru, se hlasovalo na mimořádném zastupitelstvu v předvečer státního svátku 17. listopadu. Iniciativa dopadla podobně jako studenti před 18-ti lety na Národní třídě. Pro hlasovali jen 2 zastupitelé, proti bylo zastupitelů 5 a 1 se zdržel (5 se jich omluvilo).
Železnici také nemáme
Radar tedy u nás nebude (i když ani nikdy být nemohl). Zviditelnění Mukařova se povedlo pouze částečně, a to nechtěným a ne zrovna šťastným článkem v Hospodářských novinách, příspěvkem v Českém rozhlasu a na několika webových serverech. Možná to zní bláznivě, ale konečně mohl být Mukařov v něčem výjimečný, a to pro všechny, ať už si o radaru myslí, cokoliv. Nestalo se tomu tak. Nabízí se mi paralela s tím, jak chtěli Kostelečtí stavět na konci 19. století železnici, ale nemohli se s Říčanskými dohodnout, kudy povede, až se žádná nepostavila. Do dějin se tím rozhodně nezapsali. Jak by se nám ale teď vlaková zastávka v Bašťe na Budech hodila.
Poděkování na závěr
Na závěr se sluší poděkovat všem těm, kteří nám drželi palce, nebo nás podporovali - "Děkujeme!".
Vítek Šoupal
Za radar
